Tak jak to teda je? A kdo jsou ty ovce?

Někdy je úplněk prostě jen úplněk, někdy je datum narození jen číslem, někdy je hovno prostě jen hovno a slovo jen slovo, fotka je jen fotka a nemusím z ní luštit, jak se kdo má a jak se asi cítí nebo kdo jaký je.

-Tady jsi smutná, tady jsi ubrečená, něco se ti děje, vyzařuje z ní divná energie?. pardón asi málo filtrů nebo špatné světlo.

A když mě se to zrovna líbí, tak ostatním ne ale i to je přeci úplně v pořádku.

Pro mě je třeba důležité hlavně to, co píšu ne jak vypadám na těch fotkách.

,,Co nás k tomu vede stále soudit a analyzovat druhé? Zvyk? Nízké sebevědomí? Nebo mám tak nudný a smutný život, že i když semnou něco neladí, tak mu to jdu nandat do komentáře, a pak se divím, že jsem stále chronicky nemocná, když střílím jedy všude kolem?

Nemusí všechno být hned znamení a nemusí všechno hned něco znamenat. A nemusíme ve všem hned číst a všechno vědět.

Stejně pak dostaneme od života akorát na prdel, protože si myslíme, že to máme pod kontrolou a že všechno víme.

A jak řekl jeden pán, věřit na karmu je jako dobrovolný nástup do věznice na 10-ti letý trest. Tak věříte nebo ne?

A minulé životy? Co když tu před námi nic nebylo a jsou to jen výplody mysli? A to jsem jich svých sama viděla asi 9.

Ano, každý si tu můžeme vybrat čemu budeme věřit a jak budeme žít a podle toho se nám bude život taky utvářet.

Jen chci zdůraznit, že se nikomu nevysmívám nebo neznehodnocuji jeho prožívání či trauma nebo víru.

Sama nabízím různé terapie a s klienty řeším různé jejich traumata, programy a zranění.

Miluju to nahlížet na situace jinýma očima z různých úrovních.

Je ale třeba si uvědomit to, že jak se máme, máme prostě ve svých rukou.

A věříme opravdu tomu, čemu chceme a je to pro nás bezpečné a jednoduché a nebo stále věříme v to, co jsme se dozvěděli před x lety někde v knize nebo videu od někoho, kdo to zase přijal od někoho jiného.

Stále transformujeme, trpíme, slepě věříme, že se po nás něco chce a že musíme procházet různé procesy.

Něco Vám fungovat může a něco vůbec, protože to prostě není Vaše/ pro Vás a nebo je čas se posunout.

Ezo scéná nabízí různá témata a často se ukazuje takové to:

,,Nebuď jako ovce“ a rozdělujeme na vědomé a nevědomé. A to nevědomé lidstvo jsou ty ovce a my jsme něco víc, když vlastně slepě následujeme něco, co jsme si přečetli nebo vzali někde za své a procítili tak, že to teď prožíváme jako realitu. To pak nejsme ovce?

A kde je vlastně ten klid a svoboda a jak toho dosáhnu?

A co když toho dosahovat vůbec nemusíš? Co když to prostě už je, jen si to zvolíš, protože můžeš.

Možná přišel čas si to tady udělat jednodušší a hezčí nebo?

Co se třeba začít starat hlavně o sebe, o to jak se cítím a jak se cítit chci.

Berte to s nadsázkou, sdílím jen své myšlenky a svůj pohled. Je to takové jen na zamyšlení..

Mějte se fanfárově a věřte čemu chcete, jen si tím nenechte zbytečně otravovat a stěžovat život, když nemusíte a nebo nechte, když vás to bude bavit a naplňovat.