Tančím v dešti.

Užívala jsem si každý krok v dešti. Vnímala jsem to propojení s přírodou a zároveň jsem to vnímala, jako silně očistný okamžik.

Kolem nás běhaly naštvaní lidé a my se smály a užívaly si to, teda já určitě. Točila jsem se na ulici v dešti a byl to pro mě nádherný moment.

Spoustu z nás tam ve většině případech má takové to – jéé co když zmoknu, budu nemocná, budu vypadat blbě, bude mi zima, nemůžu dělat to co chci – to je přeci hrozné..

Ale co když ne, co když si budu užívat každý moment? Co když, právě tím, že prší budu nasměrovaná jinam, na jiné místo, blíž k mému záměru.?

Prej jsem blázen, možná ano. Ale snažím se žít naplno a užívat si každý okamžik.